Lidi potřebují peníze. Platí to už snad celou věčnost, a čím je lidstvo vyspělejší, tím víc je na existenci a vlastnění dostatku peněz závislé. Je totiž spousta toho, co lidé potřebují nebo chtějí mít, vzrůstají naše požadavky, ale naše schopnost si zajistit vlastními silami vše, po čem zrovna toužíme, nevzrůstá. Spíše právě naopak. A tak stále více potřebujeme peníze, za které se dá to potřebné nakoupit.

A protože si na sebe nejednou nedokážeme vydělat, protože chceme zpravidla víc věcí, než kolik dovolují naše finanční možnosti, dochází i k tomu, že někdy se svými příjmy nevycházíme. Za svoji práci nebo z nějakého jiného důvodu dostaneme určitou částku, se kterou bychom měli vystačit, než dostaneme peníze další, jenže se nám to nepodaří a my se tak ocitneme v situaci, kdy už si nemůžeme třeba vůbec nic dovolit.

Jenže to neznamená, že můžeme oželet nakupování a přestat platit s odkazem na to, že už nemáme čím. To by nám ti, kdo od nás peníze očekávají, neodpustili. A proto si často musíme vzít půjčku, aby bylo na další žádoucí utrácení.

Půjčky si bereme s tím, že takto získané peníze použijeme k žádoucím účelům, a pak je vrátíme, až si zase k nějakým penězům přijdeme. Jenže ti, kdo nám mohou půjčit, vyžadují, abychom takové vrácení nejprve zaručili, abychom prokázali, že je to v našich silách.

A nejlepší nabídkou, co se prokazování schopnosti a ochoty splácet týká, je 100% hypotéka. Stoprocentně. U té se totiž není třeba bát ani záznamů v registrech dlužníků, ani dost možná příliš nízkých příjmů, ani jiných nedostatků. Protože tady stačí dát do zástavy nemovitost a jsme na nejlepší cestě k úspěchu.

Jistě, dnes už nedostaneme sto procent hodnoty oné zastavené nemovitosti, ale přesto můžeme stále ještě dostat docela dost. Dost na to, aby nás to ve finanční tísni zachránilo. A to stoprocentně.